by 
Vídeňské paláce 
Poté co ukončil školní docházku, vyrazil Otto Kulischek roku 1883 na zkušenou do Vídně, kam dobruslil 11. března. Ledem byl nadšen, ale město ho zklamalo. Čekal rušné velkoměsto a i Dunaj měl být modřejší. Ale Vídeň to byla, tak se tam v příštích několika letech vyučil svému nekalému řemeslu.
11. března 1907 se Kulischekovi velmi dařilo na Vysočině. Nemáme dost záznamů, jen že během celého dopoledne nenarazil na finanční stráž. Co na Vysočině dělal, nevíme. Z pozdější fotografie pořízené finanční stráží se domníváme, že skrýš kruhového tvaru Kulischekovi signalizovala, že tam má schované kulaté, rozuměj peníze. Zakázku vyřídil v ranních hodinách, a pak se kochal krásou pro něj málo známé Vysočiny.
Kulischek byl jedním z prvních, kdo využíval bahenní plyn pro přípravu snídaně 
Kvalita i síla ledu byla v ranních hodinách proměnlivá 
Oč krásnější scenérie, o to horší povrch ledu 
Skryté kanály Kulůischek tentokrát nepotřeboval, financové vyspávali 
Sníh hnaný větrem po ledopvé pláni
Zakázka byla 11. března 1907 byla v pořádku odvedena, po splnění pracovních povinností Kulischek bruslil a snil, kochal se krajinou, uměním i architekturou oblasti. Ve Žďáru si užíval hladkého a bezstarostně pevného ledu a dojat scenérií, umínil si, že až někdy přijde k větším penězům a usadí se ve městě, tak si pořídí podobný dům. Nástup z okna přímo na led a výhled oku lahodící.
Kulischekův dům snů 
Výhled z domu 
V zimě rovnou z kanafasu bruslit, v létě plavat
