Zásady bezpečnosti

BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY PRO BRUSLENÍ NA PŘÍRODNÍM LEDĚ

autor: Václav Fanta
recenzenti: Honza Stodola, Radek Mikuláš, Tomáš „Hroch“ Matoušek, Libuše Fantová
DOBA ČTENÍ: 20 MIN

Shrnutí 15 let zkušeností od vydání knihy „Na bruslích Českou republikou“

verze: leden 2020

kontakt na autora: fanta.vaclav ZAVINÁČ gmail.com

Obsah

  1. Cíle textu
  2. Vybavení
  3. Zásady chování na ledě
  4. Led a jeho záludnosti
  5. Proboření do ledu a vylézání ven (tzv. mrožení)
  6. Shrnutí
  7. Dvě poznámky na závěr
  8. Doporučená literatura

1) Cíle textu

V poslední době se mnoho bruslařů odkojených malými rybníčky a zimními stadiony odvážně pouští i na velké ledové plochy. Často se ale stává, že bezpečnostní opatření a návyky, které dobře fungují na zamrzlé louži na vesnické návsi, nejsou bohužel na velkých plochách dostatečně efektivní. Je proto třeba, aby bruslaři přijali opatření nová.Jinými slovy: Když bruslíme na rybníku na návsi, kde je spousta dalších lidí, hloubka vody je půl metru a celá plocha je probruslená (a tedy solidně zamrzlá), není nutné přijímat speciální bezpečnostní opatření. Pokud ale vyrazíme na Orlickou přehradu, Lipno, Rožmberk nebo jiné velké vodní plochy, situace se stává mnohem dramatičtější a pokud nemáme zkušenosti, nevíme, jak led „číst“ a nemáme bezpečnostní pomůcky, může dojít k neštěstí.Přirovnal bych to k situaci, kdyby turista, který běžně chodí na jednodenní výlety do letních Krkonoš (kde je spousta hospod, kvalitní turistické značení, fungující horská služba apod.), vyrazil na zimní přechod hlavního hřebene Kavkazu – ale s vybavením, jaké si bere do letních Krkonoš. Velké vodní plochy prostě vyžadují speciální vybavení, zkušenosti a upravenou bezpečnostní strategii.Bruslení na přírodním ledě s sebou nese určité riziko (podobně jako třeba jízda autem, na kole nebo lezení po ferratách). Abychom toto riziko minimalizovali, je vhodné se držet určitých zásad (stejně jako v autě používáme bezpečnostní pásy, na kole jezdíme s helmou a na ferratu nejdeme bez úvazu).Je skvělé, že složky IZS znají a používají vyprošťovací bodce, ale považuji za důležité níže uvedené zkušenosti šířit i mezi běžné bruslení chtivé obyvatelstvo coby formu prevence.V tomto textu s pokusím popsat, jak by se měl bruslař na ledě chovat a co by měl s sebou mít, aby se co nejvíce zmenšila pravděpodobnost nedobrovolné koupele a z toho plynoucích problémů. V textu jsou prezentovány zkušenosti naší bruslařské party – na něco jsme přišli sami, něco jsme odkoukali od švédských bruslařů. Za předkládanými poznatky stojí asi 15 let praktických zkušeností, cca 5-8 více či méně dobrovolných koupelí s bruslemi na nohou a bohužel i jeden utopený kamarád.

Shrnutí: drsné podmínky vyžadují speciální vybavení, zkušenosti a určité bezpečnostní zásady.

2) Vybavení

Bruslař by měl mít s sebou následující vybavení:

  • Oblečení jako na běžky (ale raději o vrstvu navíc, anžto se často stojí kvůli focení, zdravení kamarádů, zapalování bublin apod.). Na ledě také hodně fouká.
  • Opatrní bruslaři klidně mohou mít cyklistickou helmu a chrániče na kolena (pády na led fakt bolí a rozseknutá kůže na hlavě krvácí jak sviň). Ve Švédsku patří cyklistická helma ke standardnímu vybavení dálkových bruslařů.
  • Do batohu rezervní oblečení pro případ koupele zabalené v nepromokavém obalu (nejlépe loďáku 8 či 12 l – prodávají ve sportovních a vodáckých potřebách, cena kol. 350 Kč). Oblečení by mělo být komplet, tj. včetně ponožek, spodního prádla, svetru, rukavic a čepice. Rukavice se hodí mít vícery, jelikož nešikovný bruslař často padá do různých louží na ledě. Do nepromokavého obalu přibalte ručník, igelitové pytlíky na nohy (aby se vám nenamočily suché ponožky od mokrých bot) a 2 – 3 igelitové tašky na mokrý oděv (aby se vám nezamokřil zbytek batohu).
  • Zvláště na velkých přehradách dochází v průběhu zimy k poklesu hladiny, takže na břehu bývají často položeny ledové desky, vytvářející velmi kluzké plochy. Turistické nesmeky se tak můžou hodit.
  • Lékárnička: do skupiny 2-3 izotermické folie, obvazy, náplasti (ledové kry jsou docela ostré a dá se o ně pořezat). Prodávají se i speciální „hřejivé“ balíčky velikosti dopisní obálky – může se hodit.
  • Svačina, termoska s čajem (s alkoholem opatrně – ten až v teple domova).
  • Sirky/zapalovač a nožík – na zapalování plynů z ledních bublin (je to zábava).
  • Nabitý mobil (ideálně vodovzdorně upravený), na větší plochy GPS (na Lipně se dá v mlze obstojně zabloudit), foťák (pozor, riziko koupele), čelovka. V mobilu silně doporučuji mít nainstalovanou aplikaci Záchranka (zdarma, je to oficiální aplikace Zdravotnické záchranné služby ČR, automaticky odesílá vaše GPS souřadnice na dispečink, takže odpadne zdlouhavé vysvětlování typu „jsem v třetí zátočině nad Zvíkovem“).
  • Zásadně nevozíme nic na břiše (klokaní kapsa, ledvinka). V případě proboření by nám to ztížilo vylézání na led.

Speciální záchranné vybavení:

  • Absolutní nutností jsou vyprošťovací bodce, píšťalka, do skupiny 1 – 2 tyče na zkoumání ledu a překonávání prasklin a min. 2 lana. Záchranné vybavení musí být v pohotovostní poloze – ne na dně batohu.
  • Vyprošťovací bodce jsou dvě rukojeti s 3 cm dlouhými ocelovými hroty, které lze v případě proboření zaseknout do ledu a přitáhnout se. Lze koupit tovární model ze Švédska (cena asi 350 Kč), šikovný kutil si je ale zvládne vyrobit sám např. ze staré hokejky a dvou vrutů. Pozor, špičky bodců musí být zajištěné, aby nás při bruslení neporanily. Dva šroubováky houpající se na krku bez zajištěných špiček vozit nedoporučujeme, ty dokáží při pádu tak akorát způsobit pneumotorax.
  • Tyč na zkoumání ledu slouží k testování pevnosti ledu a k propátrávání nejistých míst. Nejlepší je použít originální švédskou tyč s ocelovým hrotem (cena cca 2500 Kč), eventuálně je možno použít festovní větev osazenou kovovou špičkou k lepšímu prorážení ledu (a nepřátelské vozové hradby) nebo pevnou lyžařskou hůlku (délka cca 1,5 m). V nouzi poslouží i větev nalezená v lese. Je důležité jezdit léta se stejnou tyčí – pak je vypovídající hodnota pátrání daleko větší. Přiznávám se ale, že po deseti letech používání průzkumné tyče vyrobené z vybrané bukové větve jsem si objednal přes internet originál švédskou s ocelovým hrotem. Musím říci, že je to nebe a dudy – váha, trvanlivost, ostří špičky a hlavně průraznost.
  • Lana jsou potřeba na skupinu alespoň dvě, protože podle zákona schválnosti se koupe vždycky bruslař jím vybavený. Ideální je vodácká házečka (cca 700 Kč), parakord nebo pevná horolezecká šňůra, ale i 5 m prádelní šňůra je lepší než nic.

Kontakt na prodejce záchranného vybavení: Jan Stodola, e-mail: brusleni ZAVINÁČ icloud.com).

Shrnutí: každý bruslař musí mít vyprošťovací bodce, do skupiny pak tyč a dvě lana.

3) Zásady chování na ledě

  • Bruslí se zásadně ve skupinách (min. 2 osoby, na větších plochách lépe 3). Sólo jízdy jsou riskantní, sólo bruslaři totiž nemá v případě nouze kdo pomoci.
  • Ve skupině musí být všichni ve vizuálním kontaktu = musí na sebe vidět (tj. neexistuje, aby jeden borec odjel do zátoky a ostatní ho tam nechali). Pokud se někdo potřebuje oddělit (focení, převlékání, čůrání apod.), nahlásí to ostatním a ti na něj o kus dál počkají.
  • Jednotliví členové skupiny musí být v takové vzájemné vzdálenosti, aby si byli schopní účinně a rychle pomoci v případě obtíží. Kilometrový rozestup je prostě moc velký (byť by na takovou vzdálenost bylo možné udržovat vizuální kontakt).
  • Při překonávání nebezpečných míst (různé praskliny) je třeba počkat na celou skupinu (nelze nechat posledního, aby nebezpečné místo přejížděl sám). Nejzkušenější člen skupiny nebezpečné místo prozkoumá a vybere cestu, ostatní jej při tom z bezpečné vzdálenosti pozorují a jsou připraveni jej vyfotografovat, kdyby se rozhodl vykoupat.
  • V případě různě rychlých členů skupiny čekají rychlejší členové na ty pomalejší.
  • Pozor, na ledě se dá zranit i jinak, než jen probořením: při nešikovném pádu a troše smůly se dá i zlomit ruka (víme o 3 takových případech), vyrazit zub (1 případ), poranit koleno (1 případ), způsobit tržná rána na hlavě (2 případy), zlomit klíční kost nebo způsobit otřes mozku. Mnohem častěji si spíš natlučete či se vyválíte ve vrstvičce vody na ledě. V takovém případě pozor na podchlazení, otřesený/navlhlý jedinec na konci výpravy při klesajících teplotách může pociťovat teplotní i jiný diskomfort. Takového nešťastníka samozřejmě nenecháváme jet jako posledního.
  • Pro bruslaře je velmi důležitým smyslem sluch (viz část „Led a jeho záludnosti“). Z tohoto důvodu zásadně při bruslení neposloucháme hudbu ze sluchátek!

Shrnutí: bruslí se ve skupinách, členové skupiny na sebe čekají a jsou ve vzájemném kontaktu.

4) Led a jeho záludnosti

  • Přírodní led je značně heterogenní ( = různorodý) materiál, jehož vlastnosti se každou chvíli mění a led vůbec dělá psí kusy. Na jedné přehradě často nalezneme několik ledů různého stáří (tj. ledů různých fyzikálních vlastností), což většinou odráží aktuální vývoj počasí a postupné zamrzání.
  • Laici mají někdy dojem, že led má po celé ploše zamrzlé vodní nádrže či rybníku stejné vlastnosti. Nic však není vzdálenějšího pravdy. Často se tak setkáváme s dvojicí úvah: (1) „V této zátoce je silný led, takže bude silný led na celé přehradě,“ což je mylná a velmi nebezpečná myšlenka. (2) Opakem je pak tvrzení „včera se tady někdo probořil, takže je celá plocha nebezpečná.“ Takovou informaci rozhodně nelze brát na lehkou váhu, ale zkušený bruslař většinou dokáže nebezpečná místa poznat a vyhnout se jim.

Kromě toho se v ledu objevuje spousta anomálií:

  • Místa s proudící vodou: přítoky, odtoky, místa v blízkosti hrází a jezů, proudnice vodních toků, prudké zatáčky na přehradách – tam všude je tenčí led.
  • Velké plochy zamrzají postupně, po několik nocí. Většinou je přechod dobře patrný. Pokud přijedeme k ploše s jinou, obvykle lepší kvalitou ledu, je nutné prozkoumat tloušťku (lepší kvalita ledu = mladší led = tenčí led)! Starší led bývá světlejší, neprůhledný, s drsnějším povrchem; mladší led je úžasně hladký, černý, průhledný, tvrdý a tenký.
  • Pod mosty vždy bývá tenčí led. Na ledě to často vůbec nemusí být patrné! Je to zřejmě způsobeno tím, že v noci, když voda vyzařuje teplo do okolí, se toto od mostu zpět odráží a otepluje vodu pod mostem. Pozor, platí to i pro vysoké mosty (např. Žďákovský most na Orlíku).
  • V okolí výrazných mysů či na vnitřní straně ohybů přehrad (např. Krkavčí skála na Orlíku) bývá tenčí led. Důvodem může být jiné proudění vody či blízkost země, která vodu ohřívá. Někdy tak může být bezpečnější jet spíše po vnější straně zatáčky.
  • Ze dna mohou vyvěrat různé plyny, které led ztenčují, a vytvářejí tak v solidně zamrzlé přehradě hrozivé pasti. Dobrá zpráva je, že tyto jsou většinou malého rozsahu, jsou dobře vidět a sousedí s tlustým ledem, na který se dobře vylézá. Špatná zpráva je, že po pokrytí 5 mm sněhu se stávají neviditelnými.
  • Velké kameny, lidské výtvory (mola, lodě, mostní pilíře), kusy fauny a flóry dosahující těsně k hladině nebo i nad ní vyzařují teplo a mnohdy se kolem nich vytváří místa bez ledu nebo s ledem velmi tenkým. Obzvláště to bývá v dobách oblevy, kdy je na ostatních částech vodních plochy ještě tlustý led, ale výše zmíněná místa jsou zrádnou pastí na nepozorného bruslaře.
  • Úzké nebo mělké průlivy mezi jezery mívají tenký led nebo dokonce bývají bez ledu (zřejmě kvůli rychlejšímu proudění vody).
  • Na velkých plochách bývá jistější led blíže břehům, resp. v závětrných částech. Na otevřených plochách tvoří vítr vlny a ty ztěžují zamrzání – např. Máchovo jezero téměř nikdy nezamrzá kompletně celé, skoro vždy zůstávají plochy otevřené hladiny; na Balatonu bývají uprostřed jezera bariéry navršených ker.
  • Problémem také mohou být dráhy od ledoborců či přívozů (vyskytují se na některých jezerech či přístavech).
  • Na řekách dochází u břehů k vylévání vody na led, která pak zamrzá a někdy se po ní dá jet (tzv. náleď), nebo zde naopak bývá tenčí led (břeh = zdroj tepla).
  • Šikmé desky u břehů přehrad, které neleží na břehu, se snadno prolomí, protože nejsou podepřené vodou. Někdy je na plochách s kolísající hladinou velký problém najít místo, kde se dá dostat na pevný břeh.

Specifickým tématem jsou trhliny a praskliny:

  • Na velkých ledových plochách často vznikají trhliny (miniatury spojů litosférických desek), kde můžeme potkat pás volné vody či tenkého ledu, ledovou břečku nebo pásemné pohoří. Při překonávání těchto velmi zrádných míst je nutnou pomůckou tyč na zkoumání ledu. Maximální opatrnost a důkladné testování kvality ledu na místě. Někdy je mnohem lepší trhlinu obejít po břehu.
  • Uzoučké praskliny ve směru jízdy, četné zvlášť na starém velmi tlustém ledu, mají tendenci bez varování zachytit brusli a poslat bruslaře čenichem na led.
  • Poslouchej led: čím vyšší tón vydávají bruslaři kolem tebe, tím je led tenčí. Velmi tenký led intenzivně kvílí. Děsivé zvuky připomínající hluboké zvonivé výstřely nevadí, to jen vznikají praskliny roztahováním a smršťováním ledu při změnách teploty.
  • Pokud se kolem bruslí objevují praskliny připomínající pavučiny a led šustivě praská, je led hraničně tenký.

Bruslení při oblevě:

  • Velký pozor musíme dávat při teplotách nad bodem mrazu – ačkoliv led může být velmi tlustý, je soudržnost je malá. Vzniká takzvaný „póroled“ (analogie pórobetonu), který je tvořen vertikálními ledovými jehličkami, které drží pohromadě mnohdy jen silou vůle a při zatížení se ponoří i s bruslařem. Vydává-li led při každém došlapu bruslí šustivé zvuky, je to varovné znamení blížící se koupele. Když vidíte, že se pod vámi nebo vašimi spolubruslaři jarní led „houpe“ nebo prohýbá, rychle pryč. I když je led třeba silný, nemá už žádnou soudržnost.
  • Někdy má mnohem vetší informační hodnotu nikoliv tloušťka ledu, ale odpor, jaký led klade proražení tyčí. Máme ozkoušeno, že dá často větší práci prorazit led tlustý cca 5 cm za trvalého mrazu, než led tlustý cca 10 cm po několika dnech oblevy.
  • Na začátku jara, když v noci mrzne a ve dne slunce tlačí teploměr nad deset stupňů, mají někteří bruslaři v oblibě bruslení na ledových plochách v úzkých údolích. Ale pozor, je potřeba brzo vstát a bruslit jenom dopoledne. Pak led měkne, brusle se zařezávají a jarní koupání je na obzoru.

Shrnutí: pozor, na ledě je spoustu záludných míst, led je nutné neustále kontrolovat.

5) Proboření do ledu a vylézání ven (tzv. mrožení)

Co dělat, když se proboříme:

(převzato ze zdroje [1], upraveno)

  1. Po propadnutí se zklidni, zjisti příp. poranění (ruce, zuby) a nahlas spolubruslařům, jestli jsi zraněn/potřebuješ hodit lano.
  2. Najdi směr, ze kterého jsi přijel (tam tě to ještě uneslo).
  3. Lehni si na vodu, opravdu vodorovně na břicho, jako při plavání – to je nesmírně důležité.
  4. Kraulovými kopy a vzpíráním na roztažených rukách se soukej na led jako mrož, neustále kopej nohami, použij vyprošťovací bodce.
  5. Když je led tenký a dále se láme, opakuj postup od bodu 3 tolikrát, až se dostaneš na pevný led či břeh (to může trvat dlouho).
  6. První metry na pevném ledě to bude hodně klouzat, plaz se jako had.
  7. Vše v naprostém klidu, ideální je mluvit s ostatními a ideálně o svém osudu žertovat.
  8. Po vylezení intenzivně, ale rozvážně brusli, aby ses zahřál.

Připravení bruslaři mají vyprošťovací bodce a vodotěsně zabalené převlečení, případně házečku. Odpadají tak těžkosti s bodem 6 a 8 a výrazně to pomůže v bodu 4. [1]Pro každého platí bod č. 3, tj. lehnout si na vodu vodorovně na břicho jako při plavání. Máme pocit, že bruslaři, kteří se neúspěšně drápali z ledu, tak činili „vestoje“. [1]Praktickou ukázku lze vidět zde: http://www.youtube.com/watch?v=KpY32h8QJyc.Spolubruslaři probořeného sledují, povzbuzují („Použij bodce!“, „Lehni si na vodu!“, „Kopej nohama!“) a v případě, že by byl zraněn či se nedokázal vyprostit sám, mu z bezpečné vzdálenosti hodí lano. V každém případě mu pak po vyproštění pomohou se převléci, podají horký čaj apod. (pozor – žádný alkohol!).Pozor – vyprošťování zraněného člověka (např. se zlomenou rukou) může trvat dlouho, v takovém případě bude nutná pomoc spolubruslařů, event. zavolat hasiče.Po vyproštění je velké riziko podchlazení – pokud by se nám vykoupaný jedinec nezdál (má změněný stav vědomí, mluví divně, nereaguje, je ospalý, má zpomalený pohyb, přestal se třást apod. [2]), okamžitě voláme záchranku!Koupel s vyprošťovacími bodci může být zajímavou historkou, kterou se budete chlubit před kamarády – koupel bez bodců se může stát bojem o život.V případě koupele v ledové vodě je průměrný člověk po 15–30 minutách vyčerpán a již se nedokáže dostat sám ven, po cca hodině umře na podchlazení. [3]Poznámka: i když bychom se nikdy neměli vydávat na led bez vyprošťovacích bodců, víme o případu, kdy se probořený nešťastník (bez bodců) dostal ven tak, že mu bunda a rukavice v -17°C přimrzly k ledu a mohl se tak vyplazit na pevný led. To je však extrémní případ.

Shrnutí: při vylézání z díry měj tělo ve vodorovné poloze – na led se musíš naplazit (jako tuleň nebo mrož), abys co nejvíce rozložil váhu.

6) Shrnutí

  1. Přírodní led je heterogenní ( = různorodý) materiál. Jsou v něm různé praskliny, nezamrzlá místa, anomálie apod. Led se navíc v průběhu času mění (svítí na něj slunce, teploty přes den stoupají nad nulu, probíhá manipulace s hladinou). Tj. i v jinak dobře zamrzlé ploše se vyskytují nebezpečná místa (typicky např. pod mosty, kde bývá tenčí led). Naučit se poznávat tato zrádná místa je věcí cviku, doporučuji si např. přečíst sekci „bezpečnost a další nápady“ na webu brusleni.e-zpravy.cz.
  2. Nikdy nebrusli sám! To je základní pravidlo. Vždy minimálně ve dvou, lépe ve třech. Když se někdo proboří, může mu kolega pomoci či přivolat pomoc. Celá skupina navíc musí mezi sebou udržovat vizuální kontakt. Varováním budiž případ Vladimíra Žadkeviče, který v prosinci 2010 zemřel při bruslení – protože tam byl sám.
  3. Měj s sebou tyč na zkoumání ledu. Stačí obyčejný klacek, který si člověk uřízne v lese. Praštíme-li s ním do ledu, můžeme zjistit, jak je tvrdý/tlustý. Ideální na propátrávání nejistých míst.
  4. Měj s sebou tzv. vyprošťovací bodce – dvě rukojeti s bodci, kterými se můžeš v případě proboření vydrápat zpět na pevný led. Bez nich to jde těžko, protože led – jak známo – klouže. Život zachraňující pomůcka! Lze i snadno vyrobit doma. Fotografie jsou na zmiňovaném webu.
  5. Měj s sebou lano, které můžeš hodit probořenému a snáze ho vytáhnout na pevný led. Ve vodáckých potřebách lze zakoupit „házečky“, ale i prádelní šňůra je lepší než nic.
  6. Měj s sebou suché oblečení zabalené v nepromokavém obalu. Když se proboříš, je nutné se hned převléknout do suchého, abys koupel neodstonal.
  7. Když se proboříš, vylézej směrem, odkud jsi přijel. Při vylézání se nevzpírej na rukou (ty by se hned probořily), ale musíš se led naplazit vodorovně hrudníkem a břichem (tak rozložíš váhu). Bodce při tom hodně pomáhají. Tj. je nutno kopat nohama –> zvednutí spodní části těla.

Maximálně stručné shrnutí: 1. nikdy nebrusli sám; 2. testuj, pozoruj a poslouchej led; 3. vždy měj s sebou bodce, tyč, šňůru a suché převlečení; 4. při vylézání z díry musíš mít tělo vodorovně

7) Dvě poznámky na závěr

Proto ty, kdo nemají s bruslením na přírodním ledu ještě žádnou zkušenost:

Žádný sport se nedá naučit podle příručky. Nejlepší je přidat se k někomu, kdo už má něco nabrusleno, jet s ním a snažit se toho co nejvíc odkoukat. Čeští bruslaři jsou družní (švédští ne) a rádi mezi sebe každého zájemce vezmou.

Pro ty, kteří zatím neznají Honzu Stodolu:

Honza je mimořádný bruslař. Má toho naježděno mnohonásobně více než jakýkoli jiný bruslař z Čech. Má strašně moc zkušeností a má neuvěřitelný čich na led. Neznalý či nezkušený bruslař by si měl uvědomit, že nemůže zkoušet všechno, o čem Honza píše ve svých reportážích.

8) Doporučená literatura

Podrobnější informace lze nalézt v těchto knihách:

  • Radek Mikuláš, Jan Stodola, Tomáš Matoušek a kol.: Na bruslích Českou republikou. Praha: Dokořán, 2005.
  • Radek Mikuláš: Ledové Čechy. Praha: Academia, 2010.

Kromě toho také doporučujeme web http://brusleni.e-zpravy.cz, případně naši facebookovou skupinu http://www.facebook.com/dalkovebrusleni.Hudební doprovod: Bruslařský tanec – https://www.youtube.com/watch?v=7VmVBLYh1-s.

Citovaná literatura

[1] STODOLA, Jan. Zásadní návod na vyproštění. Facebook: Dálkové bruslení – Na bruslích Českou republikou – http://brusleni.e-zpravy.cz [online]. 2018-05-03 [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.facebook.com/dalkovebrusleni/posts/1877796942254797, upraveno[2] KUBA, Radim a kol.: První pomoc I.: Základní a nadstandardní témata. Praha: Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, 2016 [skripta].[3] ROTMAN, Ivan. Pád do ledové vody – jak dlouho přežijete podchlazení, jak na první pomoc. Outdoor guide [online]. 2011 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http://outdoorguide.cz/pad-do-ledove-vody—jak-dlouho-prezijete-podchlazeni-jak-na-prvni-pomoc-1071.html