Past na Kulischeka

9. března 1904 došlo k velké honičce na kanálu, kterému místní neřeknou jinak než Kulischekův. Jde totiž o páteřní trasu Trojmezím, která se během vodnatých měsíců využívá k plavení dřeva do Vídně a v zimě k pašování nedaněného lihu. Financové opět neměli šanci, proto přišli s nápadem zahradit podjezdy. Některé ze zátarasů prý vydržely až dodnes. Kulischek ale opět celníky přelstil, lépe řečeno příroda je přelstila. Onoho roku jaro nastoupilo dříve než obvykle a zátarasy Kulischeka překvapit nemohly, neboť v kanálu nebyl led, tudíž se pašerácké trasy přesunuly jinam za ledem.

O rok dříve, 9. března 1903 Kulischek osobně kontroloval, zda údaje z pátracího balónu Sentinel II odpovídají skutečnosti. V Údolí tisíce bublin (dříve známé jako Holy See – tento název se neujal) se přesvědčil, že přesné jsou. Na přibližně čtvrtině plochy opravdu pevný a příjemně sjízdný led je, ale ne vždy jsou oblasti snadno propojitelné. Taktéž nástupy pouze přes zátoky, ale ne každá zátoka je spojena s okolím.