Konečně na ledu k zářícímu Bítovu
Bruslil jsem několikrát po Vranovské přehradě, ale nikdy se mi nepodařilo vidět z ledu sluncem ozářený hrad Bítov. Vždy byla mlha nebo alespoň pošmourno pod mrakem. Letos jsme nastoupili na sněhem mírně pocukrovaný led v Bítovské zátoce. Vzhledem k tomu, že se po ledu v době oblevy proháněl dav bruslařů, běžkařů a chodců, nebyl led valné kvality. Vyjeli jsme za zátoky, kde byl led sice stále mírně hrbolatý, nicméně mnohem kvalitnější, střídavě bílý a černý. Vyfoukané kusy černého ledu se střídaly s kousky navátého sněhu. Kluci měli pro tento typ ledu výraz dalmatin. Projeli jsme místem, kde bývá výrazná prasklina. Tentokrát byla téměř neviditelná, jen u pravého břehu byl pruh nezamrzlé vody. Všechno se jiskřilo na plném slunci. Plechová obloha bez mráčku dávala naději, že konečně spatřím nádhernou siluetu sluncem ozářeného Bítova z ledové hladiny. Objeli jsme poslední pruh skal a opravdu se vynořil, krásný a majestátní. Však nám tyto scenérie závidí i Skandinávci. Oni prostě nemají Zvíkov a Orlík nebo Bítov a Cornštejn.
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dalmatin-pod-Cornstejnem-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Prasklina-tu-byva-vyraznejsi-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Nadherne-brusleni-podel-skal-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dalmatin-proti-slunci-1024x780.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Konecne-se-objevil-krasny-a-majestatni-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyrazim-na-Zeletavku-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ledobezka-v-plne-rychlosti-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ledobezka-jeste-netusico-ji-ceka-za-dobrodruzstvi-741x1024.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Bitov-je-krasny-i-z-Zeletavky-1024x768.jpg)
Ledobežkař plave, ledoběžka ne
Poklidně jsme objeli po Želetavce ostroh kolem hradu Bítov a dojeli jsme podél levého břehu k místu, kam zasahoval pruh vody proudící řeky. Tudy se dál nedalo pokračovat, po krátké přestávce se Honza kousek vrátil, přejel k pravému břehu a pokračoval dál. Vydal jsem se za ním. V okamžiku, kdy jsem objížděl konec vodního pruhu , na druhé straně začalo drama. Ledoběžkař Jelen se přiblížil příliš blízko k vodě a propadl se. Za hlasitého povzbuzování ostatních se na chvíli stal středem zájmu fotografů a filmovou hvězdou. Poměrně svižně se mu podařilo dostat na led, ale bez ledoběžky. Všichni jsme se rychle vrátili k obrovské díře plné ker. Honza navrhl, že by se měl Jelen do díry znovu ponořit a nahmatat ledoběžku. Tak se také stalo. Jelen se sice bez viditelného nadšení zajištěn mojí házečkou opravdu ponořil do vody, ale bez úspěchu. Zjevně velmi prokřehlý už nebyl ochoten pokračovat v dalším hledání. Přišla na řadu dlouhá bidla. První bylo příliš slabé a zlomilo se. Příliš jsme nevěřili, že by se nám podařilo dostat ledoběžku z 2,5 m hlubokého bahna. Honza byl ale neúnavný, přinesl delší a silnější bidlo a tím se mu povedlo ledoběžku nalézt. Po chvíli se stal zázrak a řídítka ledoběžky se objevila nad vodou. Petr přispěchal s druhým bidlem a ledoběžku se podařilo bidlařům dostat k okraji ledu. Pro změnu přišla na řadu lasa. Radek vrhnul laso tak šikovně, že chytil do oka řídítka. Začal jsem mu pomáhat s vytahováním ledoběžky z vody, ale ta se zase zachytila za okraj ledu. Opět nám pomohla dlouhá bidla a ledoběžku nadzvedla. Za společného úsilí bidlařů a kovbojů se konečně podařilo dostat ledoběžku na led, aby se mohla prohánět ještě celý zbytek dne po parádním ledu Vranova.
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ledobezkari-jsou-jeste-oba-susi-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Posledni-vteriny-pred-koupeli-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Drama-za-asistence-fotografu-1024x716.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Druha-koupel-nevedla-k-zachrane-ledobezky-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dlouhe-bidlo-je-neunavny-zachrance-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Konecne-melo-Dlouhe-Bidlo-uspech-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Spolecne-usili-dlouhych-bidel-a-kowboyu-ma-uspech-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zachranena-ledobezka-uz-se-zase-prohrani-pod-Bitovem-1024x768.jpg)
Neúnavný bruslař
Honza je naprosto neúnavný průzkumník. Vždy daleko před námi prozkoumával taje, slabiny, ale i naopak silná místa vranovského ledu. Ke konci bruslení ledoběžkaři Jelen a Honza rozdělali na břehu oheň na opečení buřtů. Když jsme přijeli k ohni, zjistil Honza, že má hořčici v asi 1,5 km vzdáleném autě. Nelenil a dobruslil pro ni. Mezitím mu Petr opekl buřta. Honza přijel s hořčicí, popadl buřt a okamžitě s ním odjel v plné rychlosti za dalšími průzkumy a kilometry. Když jsme už opravdu končili v bítovské zátoce, zjistili jsme se, že pro změnu chybí Petr Špůrek. Honza se obrátil a hbitým bruslením se rozjel Petra hledat. Není divu, že jsem si naměřil 40 ujetých kilometrů, další měli kolem 45 a Honza – hádejte – rovných 70.
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Neunavny-bruslar-se-prohani-podel-vody-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Honza-ma-pri-testovani-prece-jen-vetsi-zkusenosti-nez-Jelen-1024x768.jpg)
Kdo dojede dál
Na konci vzdutí přehrady se uprostřed řeky před posledním obloukem u Podhradí nad Dyjí začala objevovat voda. Jeli jsme podél levého břehu ve stopách Honzy, který uháněl tradičně daleko před námi. Dojeli jsme k padlému stromu, kolem kterého byl slabší mokvající led. Stopy Honzy prokazatelně vedly přes strom. Kluci měli z překonání stromu evidentně obavy. Namítl jsem, že Honza toto místo překonal. Bylo mi řečeno s patřičným důrazem, že to je ale Honza! Vzpomněl jsem si na už legendární větu, že tady bruslí rusalky, lesní víly, Honza Stodola a jiné nadpřirozené bytosti. Nicméně jsem se pokusil strom překročit. Vida jde to, a to nejsem nadpřirozená bytost, naopak velmi opatrný bruslař. Ostatní mě následovali dál. Pokračovalo se už po náledi podél otevřené vody. Led začal mírně popraskávat. U schůdků vedoucích z jedné chaty k vodě jsem usoudil, že tady je hranice mé odvahy. Stejného mínění byl Radim. Ostatní se ještě odvážili kousek pokračovat v Honzových stopách. Stejně se, tuším dostal nejdál on. Na druhé straně jsme po proudu po slábnoucím ledu dojeli nejdále k zákrutu za poloostrovem Babka. Dojeli jsme až k naprostému konci ledu, dále až k obzoru byly pouze vlnky. Kluci fotili unikátní záběry na kraji ledu, zatímco já jsem měl hrozný hlad a na židli blízké chaty jsem konečně získal čas, abych si po několika hodinách jízdy snědl svoji bagetu.
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Prekonal-jsem-strom-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Kdo-dojede-dal-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dal-uz-je-jen-voda-1024x768.jpg)
![](http://www.dalkovebrusleni.cz/wp-content/uploads/2021/01/Kousek-pred-vodou-byl-asi-nejkvalitnejsi-led-1024x768.jpg)
Moc hezky clanek, diky:-)
Díky, Libore. Jen malý detail. Hořčice nebyla v autě, ale v odloženém batohu na ledě 🙂 A také v něm bylo pivo, které jste nevypili, a já ho musel vláčet zpátky 🙂
Kluci super článek a jistě i zážitek. Palce nahoru!