Nabruslíme 100 jarních kilometrů?

Ještě před týdnem by nápad na 100 jarních kilometrů na přírodním ledu zněl jako naprostý nesmysl. I 100 metrů na zapomenutém plivátku nevypadalo nadějně. Moderní technologie v podobě družic a snímků, které si může prohlédnouot každý, podařily objevit několik stále zaledněných ploch. V celém Česku jich je možná i více než prstů na jedné ruce, ale rozhodně méně než na dvou. Většinou se jedná o obtížně dostupná horské jezera, navíc pokrytá sněhem.

Okno do nebe

Už zmíněná čtvrteční výprava poskytla naději a prvních 10 kilometrů. Po víkendovém oteplení vypadala předpověď počasí slibně a 100 jarních kilometrů se zdálo pouhou formalitou. Vydatné sněžení přišlo už při nástupu na led. Nějakou dobu jsme ještě viděli brusle a po dalších chvíli už ze sněhu nevylezly ani špičky bot. Sníh zůstal kyprý, bruslení omezoval jen nepatrně. Horší byly zmrazky přilepené na podrážky a podpatěnky vázání. Jelikož jsme se sněžením nepočítali, nepromazali jsme si podrážky a podpatěnky. Obvykle stačí jemné prostříknutí WD40, které zabrání či výrazně omezí nalepování sněhu mezi podrážku a vázání.

Být to hlubší, jdu se koupat

Ve zbytku pracovního týdně má ještě mrznout, ale voda na otevřených plochách už nezamrzá. Naděje na zbylých 65 kilometrů klesla do roviny nepravděpodobnosti, nicméně je známo, jak je to s umíráním naděje. Takže konec ještě není, jen nemáme plán na další dny. Třeba opět něco překvapí.

Sníh na led nepatří!
Bruslař za vodou

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *