Leden nám Pražákům dopřál dva pěkné týdny na ledu. Ve dvojici s mojí paní jsme vyrazili na největší pražské vodní plochy.
Vybrali jsme si od začátku žebříčku sudá čísla. Druhá největší nádrž je Počernický rybník (19 ha), čtvrtá přehrada Džbán (13 ha) a šestý rybník Šeberák (10 ha). Pro pořádek: vynechali jsme první Hostivařskou přehradu, třetí Podleský rybník a pátý Kyjský rybník.
Šeberák
Na Šeberáku jsme bruslili přes poledne o víkendu. Led během pár hodin obruslily stovky lidí, především vyznavačů rybníkového hokeje. Přesto jsme se všichni na bílý led pod modrou oblohou vešli.
Objeli jsme ještě několik okolních rybníků a na všech se bruslilo. Doporučujeme zvláště Hrnčířský a Olšanský rybník, kde nebývá moc lidí, ačkoliv jsou to velké ledové plochy.
Počernický rybník
Zcela jinou atmosféru jsme zažili na Velkém Počernickém rybníku. Bruslíme za soumraku, led právě opouští poslední bruslaři a spolu s námi krouží už jen jeden borec na dlouhých nožích s bezpečnostní holí v ruce. Na černý hladký led padá mokrý sníh a vytváří kompaktní poprašek na rybníku. Bruslení to nijak nepřekáží.
Pod dálničním mostem a u hráze nás děsí pokřupávání ledové hmoty, která se pod námi usazuje. Do vody se neboříme, ale jak padne tma, rychle opouštíme rybník.
Džbán
Tradičně výborný led na začátku mrazivého období mívá přehrada Džbán. Letos tomu nebylo jinak. Přicházíme sem za tmy. Chceme bruslit, až když bude opravdu zima. Z prvního letošního sklouznutí máme poněkud obavy. Led popraskává, duní a při každém průjezdu zpívá.
Poskytuje pocit dokonalého skluzu. Je to hladký, černý a ještě nerozježděný led. Když zamrzal, nefoukal vítr a ani nesněžilo.
Lampy veřejného osvětlení spoře svítily na hladinu. Psychedelický zážitek poskytla světelná výstava v parku na břehu, kterou na druhé straně doplňovala hrozivě svítící Kostka.