Krávy už jsou na ledě, začíná druhá etapa, opět cca 80 km. Ke startu se přesunuji po večer prozkoumané řece, ostatní jak stádo kličkují mezi zmrzlými kravinci po souši. Startujeme z místa s hladkým ledem, začíná to nadějně. Pohádka je samozřejmě přerušována koksem, naježenými krami, zastrugami i ledovými koláči – jak Bajkal zamrzne, tak zůstane do května. Může se to jen zhoršovat.
První půlka etapy ubíhá po hladkém ledu. Druhá polovina je hrbolatá leč bez sněhu. Bariérových prasklin překonáváme spousty, všechny jsou vynrzlé, takže se o.ně dá jedině zakopnout. Cílová rovinka v Bol’šom Goloustnom stojí zato. Ušlapaný sníh, do cíle klopýtáme jak polomrtví veteráni. Ale je to jen necelý kilometr Časy mají všichni o hodinu a více lepší než v první etapě, já o celou délku fotbalového zápasu. V etapě se více bruslilo než soupažilo.
Bal’šoje Goloustnoje vypadá podobně jako Buguldějka, jen už je více přizpůsobené turistům. Naštěstí pořád ne tak, aby ho nemělo cenu navštěvovat. Delta řeky (kdo uhádne, jak se jmenuje 🙂 by byla na bruslení skvělá, vše hatí sníh pri břehu. Možná je také rozlitá a přelitá jako Buguldějka, ale to se nedá zjistit.