by Při naší cestě za bruslením na jižní Moravu jsme se nejdříve zastavili v Brně na Prýglu. Na rozdíl od Čech se tu zachovalo nádherné černé zrcadlo. Nedalo se sice dojet po ledu kaňonem až pod Veveří, ale zato jsme mohli dobruslit po černém zrcadle až k hrázi.
Odpoledne jsme se přesunuli do Lednice do zámeckého parku. Zatím jsme bruslili pouze v zámeckém parku v Dobříši. V Lednici je velký rybník s množstvím romantických staveb a ostrůvků. Bruslilo tu hodně lidí. Všichni si chtěli užít brusleni v romantické krajině. Na ostrůvky vede řada nízkých mostů, které bylo možné podjet. Dojeli jsme až pod proslulý Minaret. Byla tu krásná atmosféra. Jedna skupina tu hrála curling s žehličkami. Zkusil jsem si to také, ale místní ty žehličky ovládali lépe.
Asi padesát metrů od Minaretu protéká kolem Zámeckého rybníka Stará Dyje. Z autobusu jsme viděli, že je na rozdíl od Zámecké Dyje zamrzlá. Rozhodl jsem se ji prozkoumat. Kamila zůstala na rybníku a čekala na naše brněnské přátele. Led Staré Dyje byl silný asi 10 centimetrů, objevil jsem tu stopy několika bruslařů. Později jsem z netu zjistil, že tu bruslila přede mnou skupina Honzy Stodoly. Nikdo z místních si na led netroufl, i když kousek vedle jich bruslily stovky. Vydal jsem se ve stopách předchůdců na západ. Silniční most se dal bez problémů podjet. Dále jsem pokračoval na sever. Ze silnice se na mě udiveně koukali lidé jdoucí bruslit na rybník. Po několika zákrutech jsem jim zmizel z očí. Jízda tu byla mimořádně romantická. Několikrát jsem musel udělat slalom mezi padlými stromy. Některé měli na svědomí bobři. Dojel jsem až do blízkosti Nové Dyje. V místech, kde Starou a Novou Dyji odděluje jen hráz, se objevila na pravé straně voda. Při březích byla voda i na jiných místech, ale na ledu. Tady byla voda bez ledu! Proudí tu voda úzkým kanálem z jiného ramena Staré Dyje. Musel jsem jízdu ukončit a vrátit se zpátky k Minaretu. Pokračoval jsem dál na opačnou stranu k soutoku se Zámeckou Dyjí, ale po několika stech metrů mě podobně jako mé předchůdce zastavil slabší nespolehlivý led. Stará Dyje tu byla sjízdná na bruslích v délce asi 2,5 kilometru. Za chvíli jsem se potkal na zámeckém rybníku s Kamilou a našimi přáteli. Některým se nechtělo opustit bezpečí obrusleného rybníka. Dvě naše kamarádky jsme přesto přemluvili k jízdě po Staré Dyji. Po několika stech metrů se však i ony vrátily na rybník. I malé zapraskání ledu v nich vyvolávalo hrůzu. Já a Kamila jsme si však i dále vychutnávali jízdu na téměř panenském ledu Staré Dyje.
