Důvod povzdechu titulku je prostý. Hroch je známý ledový fajnšmekr, a takhle kvalitní ledy nebývají někdy ani jednou za sezónu. Bruslařské mlsání, jinak se bruslení posledních dnů nedá nazvat. Zároveň takový začátek sezóny otupuje ostražitost: všechny zatím probruslené ledy byly neprorazitelně silné, mnohé ani nevydávaly žádný zvuk. Až Oberer Rosenhofer Teich hrál, jenže z důvodu velké plochy, která se přecijen dá rozvlnit. Celkem nabrusleno 6,5 km na Mlýnském, 25,8 km na Pohořském a 22 km Oberer Rosenhofer.
V Novohradských horách byl první při cestě Mlýnský rybník. Na ledu se přes noc vysrážela vzdušná vlhkost, rybník vypadal jako zasněžený, jen bílá vrstva dosahovala pouhých několik milimetrů. Nicméně přimrzla, bruslení je nepatrně obtížnější než na černém ledu. Metanové bubliny necháváme pro další pyromany.
Pohořský rybník se pokryl jen nepatrnou vrstvou vysrážené vlhkosti, na místech chráněných stromy zůstal původní černý led. Až na přímý přítok už se může do všech míst. Přítok „okrádá“ bruslaře o 10 metrů čtverečných. Jen ten, kdo ho chce přehlédnout, má šanci na koupel. Led samozřejmě zesílil. Bruslaři-měřiči s sebou vozí vrtáky. Mně stačí klasická hůl. Prorazím-li, změřím. Neprorazím-li, je led silný. Led o sedmi a více centimetrech holí prorazit nejde. Dříve umdlí ruka či rozpadne se hůl, než by led povolil. Utopení kapři jsou stále vidět, snad jsme bruslením jejich přeživším bratrům a sestrám vodu pod ledem trochu provzdušnili. I na silném ledu bruslení vyvolává vlnění ledu. U břehu a v prasklinách pak led pumpuje do vody vzduch v zimě pro ryby nedostatkový. Bruslení pomáhá rybám a vodním živočichům!
Nakonec se podařilo někomu vytvořit „pavouka“ při průjezdu těsně u přítoku. Dotyčný se nepřiznal, ale to nevadí. Pavouk je v ledu zajímavý a o okamžitý krátkodobý fotografický efekt nás to nepřipravilo – viz jedno ze základních pravidel při proboření.
Další nádrže v Novohradských horách jsou dostupné jen pěšky či na kole. Peší družstvo vyráží na Kapelunk, jízda míří na Weissensee a Oberer Rosenhofer Teich. Kvůli přílišné důvěře v navigaci vidíme krásné zapadlé kouty přírody, zároveň přicházíme o třicet minut bruslení. V prosinci padá šero brzy.
Kapelunk prý není ještě zcela plný, led však výborný a beze sněhu či námrazy. Jen prý pozor na mělčině u vegetace, kde se dají zažít bahenní koupele. Tolik bez dalšího od pěchoty.
Oberer Resenhofer Teich nabízí pouze černý hladký led a okruh 1500 metrů. Jediným slabým místem je nepatrná část o levobřežního okraje hráze, u přepadu – zde ověřeno holí. A dále přítok na druhé straně, ověřeno osobně. Přítok je velmi dobře vidět, ale kochající se bruslař bývá někdy ledoslepý. Zoufalým řešením nevyhnutelné situace byla dovednost vrcholových fotbalistů „kontakt tam byl“, takže ke koupání nakonec nedošlo a nadbytečnou vlhkost zachytila vodoodpudivá úprava kalhot a naimpregnované boty.
Kolem rybníka prochází mnoho výletníků, všichni byli přátelští, žádné pokřiky o smrtelné nebezpečnosti bruslení. Tu a tam se někdo optal, jak je led silný a popřál hodně štěstí.
Oberer Rosenhofer Teich je jedním z mála rybníků, kde se myslelo na to, že i bruslaři někdy potřebuji střechu nad hlavou. Pro brzkou tmu jsme další nádrže či rybníky nestihli. Zkusíme to napravit ve čtvrtek, pokud nepřijde sněžení.