by 
Na sobotní výpravu třetího adventního týdne jsem vyrazil sám. Počasí posledních dnů bylo po všech stránkách nepříznivé. Teploty jen lehce pod nulou i v nejchladnějších místech posledního období, k tomu několik vln sněžení. Z Novohradských hor nepřišly dobré zprávy, nasněžilo kolem 10 cm, shíh trochu mokvá, ale netaje. Škoda, ledový základ by přežil i pořádnou oblevu, která by sníh roztopila. Na Kladské také sněžilo, tam sníh tál o něco lépe. Jenže ve Slavkovském lese už není nic vhodného pro bruslení a níže položené ledy zůstávají příliš slabé. Zbývá jen okolí Volar, tam se drží teploty lehce pod nulou, sněžilo málo.
Křišťanovický rybník nezklamal. Lehce pocukrovaný krupicový led o síle od neprorazitelnosti do 5 cm na náslunné straně. Bruslí se skvěle, výhledy na Libín i družba s otužilci. Tento rybník si otužilci oblíbili, každoročně si udržují „bazének“, vzorně označený, aby se nechtěně nekoupal ten, kdo dává přednost bruslení.
Cestou k Schwarzenberskému kanálu mě šálí zrak. či nešálí? Lipno je zamrzlé a dokonce už tam někdo prokazatelně bruslil. Hokejový plácek i s dřevěnou lavičkou na ledě. Od zamrznutí došlo k výraznému poklesu hladiny, široké pláty ledu leží na březích, zde mohou bruslit ti, kteří se bojí utonutí. Pokud se pod nimi neotevře díra do pekla, nemohou se nikam propadnout. Led na tekoucí části je kvůli oblevové teplotě zrádný, některá místa se prorážejí jen přiblížením tyče, o kousek led neprorazím. Na bruslení to i kvůli ne zcela roztátému sněhu moc není, ale na první kilometry na Lipně to stačí. Schwarzenberský kanál zamrzlý není, jen krátké úseky, a to jen křehkým slabým ledem.
Pětičlenná nedělní výprava zpočátku hraje na jistotu. Opět Křišťanovický rybník. Kromě otužilců si přišel zahrát hokej otec s malým synkem, takže nás chvíli bruslilo sedm. Ač nebylo nutné dodržovat rozestupy, z plochy o obvodu téměř 2 km přirozeně vyplynuly. Přesun dále výprava nepřijímá nadšeně, přesto vyrážíme. Jako zpestření zastavíme u zaplaveného březového háje na silnici před Pěknou. Bruslit se tam dá, led je silný a nezrádný. Slalom mezi stromy a keři. Proč je zrovna tento les zaplavený? Objev bobří hráze vše vysvětluje. Bruslení v lese patří mezi lahůdky, dokonce i houby nacházíme. Protože je třeba uklidit přebytečné větve, zapalujeme ohýnek, pouze sněmovní, neboť bobra se nám ulovit nepodařilo, buřty nemáme a hovězí nechápe, co po něm chceme.
Nad brobří hrází je vidět i hráz člověčí, Chlumský rybník, který je také významně poznamenán brobry. Kácejí i ty nejvyšší stromy, na rybníce lze nalézt bobří vstupy do vody, které si udržují bez ledu. A vánoční stromeček. Bobři posílili přepad rybníka a už si přitáhli i vánoční smrček. Jen nebyl ještě ozdobený, ale tak je to v pořádku, ozdobí ho jistě na štědrý den.
Vzdutí Lipna u Nové Pece vynecháváme, ale ze silnice před Horní Planou vidíme ledově vypadající širokou část Lipna. Při průzkumu se ukazuje, že ani zde se nebudeme koupat. V současné době s sebou vozím dvě testovací tyče z náletové lísky: jednu tenkou a lehkou, druhá je několikakilová mohutná sukovice. Pro jistotu beru útlou a lehkou tyč a vytváříme další pravidlo dálkového bruslení. Pokud se vydáváme na pravděpodobně slabý led, je třeba vzít co nejlehčí tyč. Ta totiž led neprorazí, tudíž se budeme cítit bezpečněji. Mohutnou sukovici beru pouze na led velmi silný, tudíž bruslíme za každých okolností na ledu, který nejde prorazit 🙂 Kolem Horní Plané by se dalo nabruslit mnoho kilometrů, přejezd z levého na pravý břeh včetně výstupů a nástupů se povedl. Otravují nás plochy dvojitého ledu, nemrzne ale mrzlo, roztálá vrstva sněhu na povrchu zmrzla, pod ní zůstal centimetr vody. Horní vrstva se prořízne a nenadále zastaví brusle, následuje skok plavmo. Nicméně plochy s dvojákem jsou dobře vidět. Výrobce bruslí trvá na tom, že chce vidět rybník Olšina, tam předčasně opouštíme nadějně zamrzlé Lipno.
Olšina se vlévá do Malého Lipna, tři kilometry od ústí je přehrazena a vytváří obrovský rybník stejného jména. Opět vidíme, že nebruslíme první, hokejový plácek je jasným důkazem. Západní polovinu rybníka pokrývá dvoják, jedinou rozumnou cestou je náleď u hráze. Východní polovina už má led na povrchu tvrdý. Jen nebylo dobrým nápadem přinést mohutnou sukovici. Lehkým úderem prochází snadno ledovým příkrovem. Z měření vychází někdy 4 cm, jinde pět a výjimečně i 6 cm. Měli jsme bývali použít lehké tyče, bruslilo by se výrazně bezpečněji 🙂 Hodina bruslení za soumraku na Olšině se obešla bez jakýchkoli dobrodružství, kdomě nádherných scenérií s pruhy mlhy a mraků nebylo nic dalšího, co by stálo za fotku 🙂
I v prvních dnech následujícího týdne stojí za vyzkoušení či průzkum: Kladská ve Slavkovském lese, Křišťanovický rybník, Lipno od konce vzdutí po Tajvan, Olšina i nádrže v Novohradských horách. Kvalita ledu se může měnit, stejně tak tloušťka. Snad budou bruslaři také příjemně překvapeni, jako jsme si my užili rozmanitých ledů v sobotu a v neděli.
