by Na led jsme dorazili až po desáté hodině, po bruslení na Žluté řece. Tam není vhodné chodit ve velkých skupinách, zatímco Tatrovice jsou vhodné pro veřejné bruslení. Při jižním břehu je led tvrdý a silný snad i později odpoledne, severní je více vystaven slunci, takže je lepší se k němu příliš nepřibližovat. Uprostřed plochy je otevřená voda, která se vlivem větru v pátek rozlévala po ledu. Dokonce rozdělila jezero na dvě části. Bude-li mrznout, do rána promrzne, krustička ledu se na rozlité vodě začala objevovat i v brzkém odpoledni. Možná se bude muset obejít po pravém (jižním) břehu to rozdělení. Obcházení je snadné a jen několik desítek metrů. Nastoupit se dá u přehrady z pravého břehu, nebo u chatové osady kousek od přítoku na pravém břehu. Záleží na noční i denní teplotě, ale čím dříve, tím lépe. Po 11:00 by už mohl někde led křehnout. Na některých místech zůstane pevný celý den. Kromě zřetelných pevných ploch se dá zábavně bruslit mezi stromy u jižního břehu. Kdyby přeci jen došlo k prošlápnutí ledu, vody je tam po kolena.
Tatrovice oplývají bohatstvím uměleckého ledu, tj. útvarů uvniř i vně. Třeba ježci či dlaždice, nebo na stromech přichycené ledové desky, které tam zůstaly po poklesu hladiny – při mrazech obvykle přirozeně klesá hladina všech vodních ploch.
Něco ledu ze Žluté řeky:
Kam ještě (všude je lepší být co nejdříve):
Sedlice
Konventský rybník (Dářku už jen velmi opatrně)
Velká Amerika – tam se nesmí a je to jen pro horolezce (led v Malé Americe trochu křehne, možná už to ani nepůjde, záleží na noční teplotě)
již zmíněné Tatrovice
podle satelitu i horní část Hracholusk, neověřeno
Velká Oleška u Děčína, tam se bruslí denně, ale jen na stinné straně
z Lipna nejsou čerstvé zprávy, nejspíš kvůli prudkému slunci
tu a tam ještě něco, ledové zprávy vítány
