by 
Labe zamrzalo v 90. letech i nějakou dobu poté skoro každý rok. Ne vždy se dalo bruslit dlouhé úseky, někdy zamrzla jen vzdutí jezů. V dobrých letech se podařil problruslit střední tok řeky, který zamrzá. Nejprve cesta z Čelákovic do Chvaletic, nad elektrárnou Chvaletice už Labe vždy teklo. Kde potom zamrzalo, nevíme. Dalším spojitým úsekem byl Čelákovice – Mělník, vystupovali jsme přímo pod zámkem. Dále pochopitelně jen voda kvůli přítoku přehradami ohřáté Vltavy. Podařila se i cesta po proudu Opatovického kanálu a dále po Labi až do Čelákovic. Při těchto a dalších kratších cestách se zajíždělo do přítoků, původních částí toku Labe a pískoven propojených s řekou.
Tentokrát kvalita ledu a hlavně utažený sníh neumožnily rozsáhlý výlet. Na jezem Hradištko byl všude sníh, náleď žádná. Pod jezem Lysá to vypadalo nadějně, ale zase bylo potřeba jít do práce. Jez Hradištko by bylo možné přelézt, ale pohodlnější byl přechod přes ostrov mezi jezem a plavební komorou, poouhých 50 metrů. Jenže ten sníh nahoře hatil další plány.
Náleď nebyla příliš široká, obvykle až dva metry hladkého ledu, pak zhruba totéž pomeranče. Vše vymrzlé, tvrdé, jelo se dobře. Vadily jen četné keře a poléhavé stromy. V některých částech toku voda rozpustila sníh na celé šířce, ale zároveň tam nastražila pastičky v podobě nenápadně skrytých míst se slabým ledem. V naší výpravě to skončilo jen průšlapem a zkušeným vyskočením, ještě než se mohlo začít přemýšlet o kachně. Přejezd na pravý břeh byl překvapivě možný pár metrů pod vodním jazykem z jezu.
Technická zajímavost: při průšlapu se namočilo vázání na obou bruslích. Mrzlo. Potom nešlo otevřít. Naštěstí šlo o manuální vázání, tak šetrným poklepem a zapáčením kapesním nožem se bruslař vysvobodil a mohl přejít nad jez. Při bruslení se vázání často namočí. Doporučuji vázání promazat, třeba WD nebo i tužší maziva pomohou s otevřením. A není to jen kvůli průšlapům. I za třeskutých mrazů se občas vylije na ledu louž. I nepatrný cákanec stačí na zatuhnutí vázání.
